Author Archives: MT

  • 0
fotokniha_preview

Recenze fotoknihy od společnosti Saal

Tags : 

Chtěla bych se podělit o svou zkušenost s fotoknihou od společnosti Saal Digital, která se mi v nedávné době naskytla. Jednalo se o promo akci  v podobě dárkového poukazu, za což zároveň společnosti děkuji.

Read More

  • 0
previewIb

Slovinsko na vlastní pěst – Balíme se ….

Tags : 

Možná se ptáte, proč jsme si zvolili zrovna Slovinsko na dvoutýdenní cestování s batohem na zádech a spaním pod stanem. Těch důvodů bylo několik. První a asi dost zásadní důvod byl, že už dlouhou dobu jsme byli fascinováni krásou slovinské přírody, ale mimoto má tato země nesporně několik výhod, které bychom zde chtěli také vyzdvihnout. První je, že na ploše 20 273 km2 naleznete úchvatná jezera, divoké řeky, krásné vysoké hory, zajímavé památky, ale taky několik kilometrů pobřeží s přístupem k moři. Prostě na území zhruba velikosti Moravy naleznete úplně vše ať chcete lenošit na pláži, anebo strávit dovolenou nějak aktivně. Další výhodou je, že se jedná o velmi bezpečnou zemi, kde se nemusíte bát ani večerních procházek městem a také o vyspělou zemi, kde není problém s hromadnou dopravou, úrovní kempů apod. Díky tomu, že je Slovinsko v Evropské Unii, tak jsme již neměli roaming a mohli jsme využít datový tarif tak jako doma. Což se může jevit jako blbůstka na selfíčka na Facebook, ale věřte, že je to to zásadní pokud takto cestujete a musíte přes internet objednávat ubytování, hledat spoje apod. V neposlední řadě patří mezi výhody jazyková dovednost místních obyvatel. S angličtinou jsme neměli nikdy problém ať se jednalo o obyvatele různých věkových kategorií. Navíc některá slovinská slova jsou velmi podobná českým, tak jim možná také porozumíte. A dokonce v některých kempech byly i české popisy, ale o tom blíže v některém z dalších článků.

My jsme pochopitelně nebyli na všech zajímavých místech, ale projeli jsme některé dost zajímavé destinace, které byste asi neměli vynechat. Naše cestování jsme omezili na Lublaň, Bled, Bohinj a Piran. Celou naší cestu můžete vidět po kliknutí na mapu níže.

Cesta SlovinskoZdroj: Mapy.cz

Rádi bychom toho viděli víc, ale byli jsme limitováni tím, že jsme se přepravovali výhradně hromadnou dopravou (nakonec pouze autobusy) a také tím, že ve Slovinsku můžete stanovat pouze výhradně v kempech. Navíc nám Piran učaroval natolik, že jsme se rozhodli ve městě zůstat déle než jsme plánovali a tím se také stal naší poslední zastávkou ve Slovinsku. Na druhou stranu alespoň máme další důvod proč navštívit Slovinsko znovu:)

Tak ale teď už popořádku. Jak jsem psal, tak spaní jsme plánovali pod stanem a ve městech pokud to bylo možné tak přes službu Airbnb a cestování jsme plánovali výhradně hromadnou dopravou. První zastávkou na naší cestě bylo hlavní město Lublaň. Koupili jsme si tedy lístky z Brna do Grazu a z Grazu do Lublaňe oba se společností FlixBus. Volba na autobus a potažmo FlixBus padla, protože se jednalo o levnější variantu cestování než například rakouskými vlaky OBB. Co se týká Flixbusu, tak jsme s cestou byli spokojení až na jeden detail a to, že při objednání jízdenky nelze vybrat místo k sezení. Takže se Vám lehce stane, když jedete ve dvou, že nesedíte spolu. Navíc na nočních linkách se lidé snaží spát přes obě sedačky a tak je prostě musíte vzbudit s tím jestli si můžete přisednout. Jinak ovšem cesta probíhala vždy hladce. Ubytování v Lublani jsme si zajistili s předstihem pomocí služby AirBnB.Dále jsme věděli, že naší další zastávkou po návštěvě hlavního města bude jezero Bled, a proto jsme si ještě dopředu rezervovali místo pro stan ve zdejším kempu. A to bylo vše, co jsme měli napevno objednané. Další průběh jsme chtěli určit až podle aktuální situace. Na první pohled se jednalo možná celkem o risk, že neseženeme ubytování (jednou jsme měli fakt celkem namále) anebo volné místo v některém z dálkových autobusů, ale nakonec to všechno dobře dopadlo :)
Po objednání potřebných jízdenek a ubytování jsme si zajistili pojištění a mohli jsme začít balit. Jelikož jsme měli všechno nést na zádech, tak jsme řešili každý gram. Na váhu jsme mysleli i při výběru stanu, který doporučujeme co nejlehčí, a proto je dobré mít stanové tyčky z duralu a nejen kvůli váze, ale i kvůli tomu, že něco víc vydrží a je pravda, že jsme po kempech pár zlomených laminátových tyček viděli. Dále bychom chtěli doporučit pár “vychytávek”, které nám trochu usnadnily cestu. Velice praktický je organizér na prádlo (možná již není v prodeji), díky němuž nemáte všechny věci v batohu šíleně poházené. Taky se nám hodili zavíratelné potravinové sáčky, do kterých jsme dali všechny věci, které by neměli zmoknout a malé lahvičky na šampón, sprchový a prací gel atd. Potom byl také velice užitečný lehký skládací batoh (no spíš taška s popruhy), i když jsem k němu byl z počátku hodně skeptický, tak jsem ho nakonec dost ocenil. Jestli budete cestovat se stanem, tak si určitě pořiďte nafukovací polštářek a asi i nafukovací karimatku. My ji neměli ze strachu, že praskne, ale zpětně toho litujeme, že jsme si je nepořídili. Při opouštění kempu jsme stan také radši vždycky zamkli pomocí zámečků, pro alespoň trochu lepší pocit bezpečí. Pokud máte k dispozici datový tarif, tak si někde zálohujte všechny rezervace, dokumenty apod. My to vše dávali pro jistotu ještě na Google disk, kdybychom něco ztratili. Ostatní věci už byli spíš takovou klasikou, kterou má každý trochu jinak. Po zabalení všech věci jsme měli jeden batoh 18 kg a druhý, kde byl připnutý navíc stan kolem 22 kg. V jednu hodinu ráno jsme si je hodili na záda a vyrazili jsme na cestu ale o tom až v dalším článku :)

Autor: Martin T


  • 0
featuredGO2017

Cestovatelský veletrh GO a REGIONTOUR

Tags : 

Lednovou sérii veletrhů a výstav zakončily již po devatenácté veletrhy cestovního ruchu, které se konaly na brněnském výstavišti ve dnech 19. – 21. ledna 2017. Skládají se ze čtyř následujících veletrhů: GO (Mezinárodní veletrh průmyslu cestovního ruchu), REGIONTOUR (Mezinárodní veletrh turistických možností v regionech), REG FOOD FEST (Festival krajových specialit a regionální potraviny), GO KAMERA (Festival cestovatelských filmů, fotografií a knih o cestování).

Cestovatelský festival GO KAMERA se koná v konferenčním sále kongresového centra, které se nachází hned u hlavního vstupu na BVV. V pavilonu F byste hledali kompletní veletrh GO, který se zaměřuje na zahraniční cestování a kde se prezentovali i cestovní kanceláře a zahraniční turistické centrály. Ve vedlejším rozlehlejším pavilonu P se konal zmiňovaný REGIONTOUR a dále RegFoodFest, Gastro Junior Brno, Cykloturistika a Regionální řemesla.

Výstavní stánky v pavilonu P - Regiontour

Výstavní stánky v pavilonu P – Regiontour

Naše kroky směřovali nejprve do pavilonu P s veletrhem REGIONTOUR. Zde se prezentovaly jednotlivé kraje, regiony, města, organizace (CzechTourism, Turistické známky, Výletky aj.), komerční vystavovatelé (prodejci s vybavením pro cestování, turistiku, cyklistiku). Jednotliví vystavovatelé nabízeli množství tištěných propagačních materiálů, kde lze najít spoustu užitečných informací i krásných fotografií.

Za zmínku stojí určitě veletržní stánek města Brna, kde byl umístěn model brněnského orloje z náměstí Svobody ve zmenšeném měřítku. Jako velmi originální nápad byla velká červená mapa Brna s nadpisem “Miluju Brno, protože…”, která vyzývala návštěvníky, aby přiloženým fixem napsali důvod proč milují Brno nebo zaznačili místo na mapě a k němu napsali svůj zážitek či komentář.

Mapa Brna se vzkazy

Mapa Brna se vzkazy

Bylo zde také několik prodejních stánků s regionálními produkty (řemeslné produkty a potraviny jako třeba sýry, koření, klobásy, salámy, maso a prezentace produktů některých českých pekáren a vinařů). Současně probíhal doprovodný program na hlavním pódiu, kde se vyhlašovali výherci různých soutěží, konaly se zde vystoupení regionálních lidových souborů atd.

Vystoupení lidového souboru

Vystoupení lidového souboru

Druhou část naší návštěvy veletrhu jsme strávili v pavilonu F, kde se prezentovali v rámci GO veletrhu především cestovní kanceláře, agentury a cestovní asociace. Český cestovatel Jiří Kolbaba zde vystavoval a prodával svoje fotografie z cest po světě. Za zmínku stojí také možnost získání nejrůznějších veletržních slev na knižní průvodce, časopisy a především zvýhodněné nabídky zájezdů a slevy na zakoupené zahraniční pobyty.

Nás osobně velmi zaujal doprovodní program v pavilonu F (GO), který se konal na dvou místech (pódium AČCKA a ACK). My jsme zastihli tři přednášky, které nás zajímaly: To nejkrásnější ze švýcarské přírody, Azorské ostrovy a Slovinsko. Každá přednáška trvala hodinu, v rámci které jsme viděli mnoho komentovaných fotografií z dané destinace doplněné o mnoho poznatků a tipů přednášejícího, který lokalitu velmi dobře zná.

Doprovodný program - Azorské ostrovy

Doprovodný program – Azorské ostrovy

Návštěvu veletrhu jistě ocení všichni ti cestovatelé, kteří vyráží poznávat krásy Česka nebo i ti, kteří se vydávají do zahraničí. Rozhodně doporučujeme zejména doprovodné programy zaměřené na poznání konkrétních lokalit a také se můžete dozvědět spoustu a spoustu informací, když oslovíte s vaším dotazem třeba právě přednášejícího člověka.

Autor: Lucie O


  • 0
007VFpreview

Třídenní putování po Velké Fatře

Hledali jsme trasu na třídenní túru někde po slovenských horách a nakonec padla volba na Velkou Fatru. Při plánování cesty jsme museli brát v potaz rozmístění ubytování na cestě a protože jsme nechtěli brát ani stan ani spacák, tak jsme se dívali pouze po větších chatách a ubytovnách. Navíc díky tomu, že jsme určili termín cesty až podle aktuálního počasí, tak jsme ubytování zamlouvali na poslední chvíli a tím jsme neměli moc na výběr. Jako první jsme volali na chatu pod Borišovom, ale ta, jak nám bylo několikrát sděleno, byla úplně beznadějně plná. Dále jsme zjišťovali možnost ubytování ve vojenské zotavovně Smrekovica a v hotelu Kráľova studňa a v obou případech jsme byli úspěšní. Takže jsme po zamluveném ubytování měli dva jasné body a začali jsme plánovat cestu. Po prohlédnutí mapy nebylo moc co řešit a určili jsme trasu, kterou vám popíšu v následujících odstavcích. Celkově náš „trek“ měřil 57 km se stoupáním 4176 m a klesáním 3684 m. Celkovou trasu lze nalézt ZDE na mapy.cz.

První den: Vyrážíme

Přejíždíme hranice a vydáváme se směrem na Ružomberok, kde necháváme auto u autobusového nádraží a z centra města se vydáváme po modré. Trasu prvního dne, která má pouhých 15,2 km můžete vidět na následujícím obrázku.

Trasa prvního dne
Zdroj: Mapy.cz
 

Protože nemáme moc času, tak se v městě dlouho nezdržujeme (jen jsme se zastavili v místním informačním centru), ale určitě by centrum města stálo za krátkou procházku. Turistická stezka z města vede skrz křížovou cestu, která je tvořena čtrnácti kříži s malovanými obrázky. Náš první bod na cestě je Hotel Malina, kde jsme dorazili před předpokládaným časem a tak jsme před stoupáním po přilehlé sjezdovce doplnili tekutiny ve venkovní zahrádce chaty Daria. Pokud by se vám nechtělo zdolat sjezdovku po svých a chtěli byste pošetřit síly na další cestu, tak můžete využít lanovky, která byla v provozu i při naší cestě a pár lidí je sporadicky využívalo. My jsme se o sjezdovku ovšem nechtěli připravit a tak se vydáváme na cestu. Po zdolání sjezdovky, mimochodem toho nejhoršího co nás za celý den čekalo, se nám naskytl opravdu pěkný pohled do krajiny.

Výhled do krajiny
Výhled do krajiny
 

Dále modrá a posléze zelená turistická stezka vede skrz pěknou zalesněnou krajinu přes kopce Malinné, Vtáčník a těsně kolem vrcholu Malé Smrekovice. Pohodovou chůzí po pár hodinách docházíme do naší cílové stanice prvního dne a to do vojenské zotavovny Smrekovica, která nás celkem překvapila svojí rozlohou.
Ubytování jsme dostali ve třílůžkovém pokoji, ale platili jsme pouze za obsazené postele. Cena ubytování na jednu noc bez stravy vyšla i s místní daní na 15,7 eur na osobu. Na recepci jsme se zeptali, zda je možné se někde u nich ještě najíst, ale bylo nám řečeno, že se vaří pouze do sedmi a že jdeme pozdě. Nicméně se paní recepční ještě zašla zeptat do kuchyně, zda nezůstalo něco od večeře a naštěstí se tam našli ještě dvě porce kuřecího masa „ala“ Hawai za 6 eur. Pokoj byl vybaven malou televizí, ledničkou a samostatným sprchovým koutem a WC. Pro turisty celkem až zbytečný luxus, ale teplá sprcha přišla vhod.

Druhý den: Jsme ještě vůbec ve Velké Fatře nebo v prádelně?

Probouzíme se do druhého dne a do osmi hodin děsně prší. Dle předpovědi na www.yr.no (mimochodem opravdu velmi doporučuji) jsme něco podobného čekali, ale ranní mlha a nízká oblačnost, která se s námi nesla skoro celý den, nás trochu zaskočila a celkem pěkně i štvala. Popravdě jsme neviděli z přechodu hřebenu Velké Fatry téměř nic, protože dohlednost byla tak maximálně na 30 m. Nicméně v devět přestalo pršet a my se vydali na cestu tentokrát dlouhou 23,2 km. Detail cesty druhého dne je vidět na následující mapě.

Trasa druhého dne
Zdroj: Mapy.cz
 

Při opuštění rekreačního areálu Smrekovica nás u vstupu do přírody uvítala cedule, která nám oznámila, že jsme na území s výskytem medvěda. Nám to ovšem bylo jedno, protože pokud by nám nedýchal přímo na záda, tak bychom ho stejně díky mlze neviděli :-) První vrchol nás čeká na hoře Rakytov (mapy.cz vedou zelenou stezku pod vrcholem, ale mapy.hiking.sk tuto stezku vedou skrz vrchol a také se jde až na vrchol). Vrchol hory Rakytov lze obejít po žluté turistické stezce a možná by to bylo vhodné díky promáčené a nezpevněné cestě dolů, která byla hůře schůdná. To jsme ale nevěděli a šli jsme vrchem. Celkově i přes vytrvalé ranní deště a denní přeháňky byly turistické stezky dobře schůdné až tedy na již zmiňovaný sestup z Rakytova. Při sestoupení na úpatí hory Rakytov jsme míjeli skalní bránu, kde jsme se chvíli schovali před dešťovou přeháňkou. Po chvilce déšť ustal a my se vydali dál po zelené. Dalším důležitým bodem cesty byl vrchol hory Ploská a to proto, že jsme se zde rozhodovali, zda stihneme krátkou zacházku několika kilometrů na chatu pod Borišovom. Byli jsme mokří a v botách jsme i přes Gore-Tex a impregnaci měli bazén, tak se nám představa teplé polévky, čaje a suchého místa k sezení velmi zamlouvala. Ovšem i přes tyto představy jsme se rozhodli jít přímou cestou na hotel Kráľova studňa, protože jsme neměli ponětí, co nás ještě čeká. Dále jsme navíc potkali skupinku lidí, kteří ráno vyšli z hotelu Kráľova studňa a ti nám rozhodně nedoporučovali návštěvu chaty pod Borišovom z časových důvodů. Takže jsme po červené pokračovali v mlze a za silného větru dál směrem k vrcholu hory Ostredok a Krížna. Vrchol hory Ostredok byl nejvyšším zdolaným místem s výškou 1596 m. Když jsme dorazili na Krížnou, tak jsme až pár metrů před vrcholem zahlédli, že na Krížně se nachází nějaká celkem velká budova. Po bližším prozkoumání jsme zjistili, že se jedná o vojenské zařízení a přítomné cedule na plotu nám naznačovaly, že ho rozhodně nemáme fotit. Pro nás byl ale zásadnější fakt, že se konečně začala roztrhávat mlha a nízká oblačnost. Během pár minut vítr vše rozfoukal a nám se poprvé za celý den naskytl krásný pohled do krajiny.

Výhled do krajiny
Výhled do krajiny
 

Při sestupu z Krížne do hotelu Kráľova studňa, jsme míjeli opravdu velkou studánku, což se nám druhý den ráno hodilo na doplnění zásob vody. Na hotelu Kráľova studňa jsme měli objednané turistické ubytování, které bylo formou čtyř dvoupatrových paland v jednom pokoji se stolem a dvěma lavicemi. My jsme neměli s sebou spacák, tak nám za příplatek půjčili povlečení. Za jednu noc i s půjčeným povlečením jsme zaplatili 18,5 eur. Co nás ovšem překvapilo, bylo jídlo. Díky tomu, že jsme měli jen turistické ubytování, tak nám povolili vstup pouze do bufetu a ne do restaurace, která byla určena pouze pro hosty ubytované v klasických pokojích. Nevím, zda to byla klasická restaurace nebo jen jídelna pro hromadné stravování, ale předpokládám, že by tam bylo něco lepšího k jídlu než ve spodním bufetu. Ne, že bychom chtěli jídelní lístek s padesáti jídly, ale v bufetu platí pouze denní nabídka, kde byly tři polévky (za 2,5 eur), které byly dobré, ale pak už jen asi osm jídel typu grilovaný hermelín (encian), grilovaný oštiěpok nebo grilovaná cuketa za 6 eur apod. Točené pivo zde mají za 1,8 eur. Další věc, která nás zamrzela, ale chápeme ji, byla, že sušárna nefungovala, protože se netopilo. Tento fakt měl za následek, že naše úplně promoklé boty zůstaly mokré i druhý den ráno. Hotel se otevírá až kolem sedmé ráno, takže pokud chcete ráno vyrazit na východ slunce, tak jako my, tak si musíte domluvit čas otevření s obsluhou. Na druhou stranu musím uznat, že paní recepční opravdu ve čtyři ráno vstala, aby jednoho z nás pustila a ten mohl vyfotit opravdu pěkné východy slunce. Pokud byste také chtěli vyrazit na východ slunce, tak počítejte s hodinovým ranním výšlapem na Křížnu. Na hotelu jsme také potkali tři paní, které spali předchozí noc na Útulňe Limba a byly velice spokojené. Z jejich vyprávění jsme se dozvěděli o výborné polévce, „kadibudce“ vedle Útulňi a celkové bezvadné atmosféře. Je pravdou, že jedna skupinka, kterou jsme potkali po cestě, také právě mířila na toto ubytování, tak je možné, že je také často vyhledávané.

Východ slunce
Východ slunce
 

Třetí den: Návrat do civilizace.

Poslední den nás čekalo pouhých 18,2 km po červené turistické stezce do cílu naší cesty obce Donovaly, viz mapa níže.

Trasa třetího dne
Zdroj: Mapy.cz
 

Třetí den jsme začali opravdu brzo. Kamarád, který už ve čtyři ráno vyšel na východ slunce, pobíhal po hřebenu mezi Ostredokem a Krížnou a mě se podařilo ve čtvrt na sedm sehnat někoho, kdo mi otevřel hotel, a vyrazil jsem směrem na Krížnu za ním. Naštěstí bylo pěkné počasí, takže byly opravdu pěkné výhledy. Na druhou stranu foukal silný vítr a o teplu se mluvit taky nedalo. Po ranním vystoupání na Krížnu nás čekalo klesání do údolí, kde akorát někdo pásl ovce a kozy.

Ovce a kozy v údolí pod Krížnou
Ovce a kozy v údolí pod Krížnou
 

Po sestupu jsme čekali, že půjdeme víceméně po rovince až po poslední asi jednu třetinu cesty, která byla zakončena vrcholem Zvolen. To jsme se ale trochu spletli, protože prostřední část cesty, i když nebyla vyloženě hornatá, tak ale obsahovala neustále stoupání a vzápětí okamžité klesání a to pořád dokola. Jednalo se o stoupání maximálně několik desítek výškových metrů, ale na krátké vzdálenosti, takže každé okamžité klesání na původní vrstevnici po únavném a hlavně zbytečném stoupáním moc na morálce nepřidalo. Nicméně jsme šli dál až k poslednímu stoupáním na vrch Zvolen. Na vrchol hory Zvolen vede také z obce Donovaly lanovka. Ze Zvolenu je opravdu krásný výhled na Velkou Fatru, ale i na Nízké Tatry. Ten výhled rozhodně stojí za zdolání jeho vrcholu.

Pohled na Nízké Tatry z vrcholu hory Zvolen
Pohled na Nízké Tatry z vrcholu hory Zvolen
 

Po vyfocení několika krásných panoramat jsme již sestoupali přímo do obce Donovaly, kde jsme si dali k jídlu místní halušky a vyrazili jsme na autobus do Ružomberoku, kde skončilo naše putování. Poslední informace, co stojí za zmínku je, že pokud jedete přes Žilinu, tak počítejte s kolonou, kde jsme čekali minimálně 30 min. Nevím, zda to bylo tím, že byla neděle a lidi se vraceli z víkendu zpátky do města, ale rozhodně tato kolona nebyla způsobena žádnou nehodou nebo prací na vozovce, takže se dá předpokládat, že se bude tato kolona zase někdy opakovat.
Třídenní putování po Velké Fatře můžu rozhodně doporučit. Na cestě naleznete opravdu krásné výhledy, většinou ještě zalesněnou přírodu, relativně málo turistů a hlavně odpočinek od civilizace :-)

Vrchol hory Zvolen
Vrchol hory Zvolen
 

Pokud máte nějaké vlastní zkušenosti s Velkou Fatrou, tak nám je určitě napište do komentářů.

 

Velká Fatra – Pohled na hřeben z vrcholu Krížna
 

Velká Fatra – oblačnost nad hřebenem
Autor: Martin T


  • 0
002NedvedicePreview

Naučná stezka na hrad Pernštějn

Tags : 

Poslední květnový víkend jsme se rozhodli strávit v Nedvědici, jejíž součástí je i osada Pernštejn. Do Nedvědice jsme přijeli v pátek odpoledne a ubytovali se v místním penzionu, který leží hned u rybníčku.

Read More

  • 0
007LysaHora2016Preview

Dvoudenní túra na dvě nejvyšší hory Beskyd

Tags : 

Jak již název napovídá, tak obsahem tohoto článku bude popis dvoudenní cesty na beskydské hory Smrk 1276 m n. m. a Lysá hora 1323 m n. m. Předem je nutné zmínit, že se nejedná o žádnou obrovskou túru s množstvím kilometrů a převýšením.

Read More

  • 1
007-rejviz-preview

Velké mechové jezírko Rejvíz

Tags : 

Vesnička Rejvíz se nachází mezi městy Jeseník a Zlaté Hory. Její hlavní turistickou zajímavostí je Velké mechové jezírko, ke kterému vás provede naučná stezka. Pokud zaparkujete na placeném parkovišti přímo na začátku cesty, tak vás čeká opravdu krátká procházka, která je i se zpáteční cestou dlouhá 4,8 km.

Read More

  • 0
007-CSedloPraded-preview

Pěšky z Červenohorského sedla až na Praděd

Tags : 

Pokud někdy budete ubytovaní na Červenohorském sedle, tak určitě nesmíte vynechat celodenní túru na Praděd. Nejznámější je asi cesta po červené turistické trase, která je také nejkratší (9,5km). My jsme ovšem šli po modré turistické trase a chvíli také po lyžařské Jesenické magistrále-7, protože jsme s sebou měli mini člena výpravy v kočárku.

Read More


  • 0
001-janovicePreview

Návštěva Infocentra turistických známek v Janovicích u Rýmařova

Tags : 

Situace, kterou zná asi každý turista nebo sběratel turistických známek: jste na výletě a rádi byste si z místa odvezli suvenýr na památku v podobě turistické známky, ale zrovna mají zavřeno, nebo jim turistické známky došly? Nezoufejte a udělejte si výlet do Janovic u Rýmařova, kde Vám v místním infocentru turistických známek prodají známku, magnetku apod., kterou jste nesehnali. Pokud jste ovšem z druhého konce republiky, můžete si nechat zaslat turistické známky poštou.

infocentrum turistickýc známek
 

Kromě zakoupení všech možných i nemožných turistických předmětů si na místě můžete prohlédnout všechny turistické známky. Výstava turistických známek vede po cestě lemované stylovými dřevěnými vitrínami, jež Vás dovede až k nultému rozcestníku, který by měl navštívit každý sběratel turistických známek.

infocentrum turistickýc známek
 

infocentrum turistickýc známek
 

infocentrum turistickýc známek
 

infocentrum turistickýc známek
 

Dále zde naleznete půjčovnu sportovních potřeb, kde si můžete půjčit kola, vozíky, lyže a mnoho dalšího.

Velmi příjemný personál se již těší na Vaší návštěvu.

Kontakt:
Infocentrum a Muzeum TZ
Opavská 1357/74
795 01 Rýmařov
Telefon: +420 775 701 966, +420 554 793 049
Email: infocentrum@turisticke-znamky.cz
Web: //www.turisticke-znamky.cz/ic-muzeum.html


  • 0
007ZlutaJaromericePreview

Po žluté od Jaroměřic nad Rokytnou až po Moravský Krumlov

Tags : 

Žlutá turistická stezka, která začíná ve městě Jaroměřice nad Rokytnou a končí až v Moravském Krumlově, vás provede po břehu řeky Rokytné, jejíž délka je rovných 50 km. Na cestě narazíte na několik vesnic, na zajímavé skalní útvary, na úzké a v horším počasí i někdy dobrodružné cestičky, na pár rekreačních areálů, na několik mlýnů a to vše většinou v klidu dál od civilizace a spousty turistů.

Read More